Můj den

Devítka

1:MFezi prsty mi roky utíkaj',
proč blízko duše cBítím někdy k rD#ánu strBach,
vždyť v dlaních Gmosudy hvězd stejně mám napsanFý,
nad hlavou mi ptáci procitaj',
letí k jihu, vBítr stírá z křD#ídel prBach,
ten směr maj' tGmisíce cest, tisíckrát hledanCý.
R:Dobře vDmím: teď někde prBocitD#á mBůj dFen,
já ještě spGmím, ale už cBítím krD#ev ve spBáncFích,
když začnem hrDmát, je to jak Bútěk zD#a slBuncFem,
dám ti svůj hlGmas, tBy mi svý slova dFej.
2:Umím i pohladit a snít,
i ublížit, a dávat slovům správnej řád,
jen stále hledám tu zem, kam slunce odchází pít,
neumím kreslit mapy lží
a hodnejch tváří, na to si neumím hrát,
pohrobek sídlišť snad smí někdy i hrubě klít.
3:Když vítr okno otvírá,
zdobí mě do mlhy, když podzim křídla rozpíná,
když buší do dláždění kyselej pražskej déšť,
jsem starší víc než o pár let,
čekat na jaro je pro mě těžší, než se zdá,
závidím tratím, že smí za sluncem na jih vést.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:43:09.005+00:00
Výsledky hledání: